Slovník

Nejvyšší hladina léčiva v krevní plazmě po jednorázovém nebo opakovaném podání. Pokud Cmax překročí toxický limit MTC, hrozí akutní nežádoucí účinky nebo toxicita.

V praxi: U stimulancií (například methylfenidát) určuje intenzitu žádoucího i vedlejšího účinku.

Doba od podání léčiva do nejvyšší plazmatické koncentrace (Cmax). Závisí na rychlosti absorpce (ka) a cestě podání. Inhalace dosahuje maxima za 1–3 minuty, nosní sliznice za 10–20 minut, perorální tablety obvykle za 1–3 hodiny.

V praxi: Klíčový údaj pro bezpečný rozestup: další dávku neužívejte dříve, než nastane Tmax.

Doba, za kterou organismus (játra a ledviny) vyloučí nebo přemění přesně polovinu léčiva z krevního oběhu. Určuje, jak často je třeba dávkovat a jak dlouho látka tělo ovlivňuje.

V praxi: Po 1× t½ zbývá 50 %, po 2× t½ 25 %, po 3× t½ 12,5 %. Po 4–5× t½ je látka z 95–97 % odbourána.

Zdánlivý objem tělesné tekutiny, ve kterém by se musela celá dávka rozpustit, aby vznikla naměřená plazmatická koncentrace. Vyjadřuje se v litrech nebo v litrech na kilogram hmotnosti.

V praxi: Vysoký Vd (nad 2–4 l/kg) znamená, že léčivo proniká hluboko do tukové tkáně, svalů a mozku (například propranolol, lisdexamfetamin).

Objem krve, který organismus za jednotku času (obvykle l/h) úplně a nevratně očistí od léčiva. Rovná se součinu eliminační konstanty a distribučního objemu: CL = ke × Vd.

V praxi: Snížená funkce ledvin nebo jater clearance výrazně snižuje a vede k nebezpečnému hromadění léčiva.

Rovnováha při pravidelném opakovaném dávkování, kdy se rychlost přívodu látky vyrovná rychlosti jejího odbourávání. Nastává obvykle po 4 až 5 poločasech.

V praxi: V ustáleném stavu hladina pravidelně kolísá mezi vrcholem (Css,max) a údolím (Css,min těsně před další dávkou).

Poměr hladiny v ustáleném stavu k hladině po první dávce: R = 1 / (1 − exp(−ke × τ)). Je-li interval dávkování τ kratší než poločas, léčivo se v těle výrazně hromadí (R > 1).

V praxi: U látek s dlouhým poločasem (Rivotril 35 h, diazepam 40 h) je hladina v ustáleném stavu několikanásobně vyšší než po první tabletě.

Rozmezí mezi minimální efektivní koncentrací (MEC), pod kterou léčivo nezabírá, a maximální tolerovanou koncentrací (MTC), nad kterou hrozí toxické a nežádoucí účinky.

V praxi: Mimořádně úzké okno má například lithium (0,6–1,2 mmol/l). Toxicita nastává už od 1,5 mmol/l.

Další dávka užitá dříve, než se předchozí stihla vstřebat nebo odbourat. Vrcholy se nečekaně sečtou, což je nejčastější příčina akutního předávkování psychoaktivními látkami.

V praxi: Pokud látka po 45 minutách „nezabírá“, nebere se další dávka. Počkejte alespoň 2–3 hodiny na plný nástup a zhodnoťte účinek.

Čas potřebný k téměř úplnému vymizení léčiva z těla před nasazením jiné látky nebo dalším cyklem, obvykle 5 poločasů. Brání nebezpečným interakcím, například serotoninovému syndromu při kombinaci MAO inhibitorů se stimulancii nebo SSRI.

V praxi: U fluoxetinu s poločasem metabolitu až 16 dnů musí očišťovací interval trvat až 5 týdnů.